Semrád Fridrich (Bedřich) ze Sedlce

Bedřich (Fridrich) Semrád se narodil okolo r. 1704.
Poprvé se s jeho jménem setkáváme v r. 1730, kdy pracoval v Dobrovicích jako
pomocník pražského varhanáře Jana Krásného, u něhož se patrně i vyučil. Potom
už pracoval v sedlecké dílně, později se synem Fridrichem (1747-1816), který se
stal i sedleckým purkmistrem. Z jejich dílny se zachovalo více než třicet
dodnes funkčních nástrojů. Jako sedlecký varhanář pak působil na obrovském
území od středních Čech přes Vysočinu, jižní Čechy až do dnešního severního
Rakouska. Semrád byl vynikající manažer, který dokázal uspokojit poptávku po
menších,zpravidla nejrozšířenějších jednomanuálových nástrojích o 8-10
rejstřících pro vesnické kostely. Varhany ze Semrádovy dílny jsou také v
kostelích v Počepicích a v Jesenici na Sedlčansku, v Bezně u Mladé Boleslavi a
v Miličíně. Řadu krásných Semrádových nástrojů najdeme v jižních Čechách: v
klášterním kostele v Milevsku, v poutním kostele v Sepekově, v Týně nad
Vltavou, ve Frantolech u Prachatic a v Horním Dvořišti. V Brlohu pod Kletí mají
Semrádovy varhany z r. 1760 a jeho varhany jsou i v kostele v Zahájí u Zlivi.
Tam se dostaly ze starého kostela na Hosíně u Českých Budějovic, když byl r.
1898 zbourán. Varhany ze sedlecké dílny zdobí také kapli sv. Jiří na
českokrumlovském zámku. Na originálních barokních varhanách mistra Semráda z r.
1752 uvádějí v Krumlově koncerty duchovní hudby. Ale jedny z nejlepších
Semrádových varhan stojí v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Praze na Karlově.
Nástroj se dosud zachoval bez podstatných změn. Varhany v prčickém kostele sv.
Vavřince patří k vůbec nejstarším Semrádovým nástrojům, byly postaveny r. 1731.
Píšťalová věž je završena korunou, kterou Semrád uplatňoval i jako jeden ze
symbolů na své pečeti. Rovněž je pro něj typické, že prospektové píšťaly varhan
jsou bohatě zdobeny ornamentem z hrbolků. Barokní varhanář, mistr Bedřich Semrád, zemřel v Sedlci r. 1784 jako osmdesátiletý.

Pečetní podpis varhanáře Fridricha Semráda ze Sedlce