HISTORIE VARHAN

Ke zvelebení liturgického zpěvu byl v tomto malém venkovském chrámu Páně pořízeny už hodně dávno první varhany.

Ze zápisu heřmaňské farní kroniky se dozvídáme, že po požáru vzniklým úderem blesku v roce 1778 došlo k poškození věže a interiéru kostela. Požár poničil inventář kostela včetně varhan. Opravy nátěru interiéru a varhan se ujal regionální protivínský řezbář a malíř Karel Onais (autor původního oltáře sv. Jiljí, který v roce 1813 shořel), z toho je patrné, že již dříve kostel disponoval varhany o jejíž původu neznáme zatím nic konkrétního. Mohlo se jednat o malé varhany s bezpedálovým positivem o 2-4 rejstřících . V Hájkově pamětní knize nalézáme informaci o pořízení nových varhan. Na podzim 23.listopadu roku 1781 uzavřel sídelní kaplan v Heřmani P. Jan Hosler smlouvu na výrobu nových varhan s významným stavitelem varhan Bedřichem ( Fridrichem) Semrádem ze Sedlce. Nový rozebraný varhanní stroj přivezli hodně zdaleka až ze Sedlce od Prahy (dnešní název Sedlec-Prčice, okr.Benešov). Stavitel Semrád je hned na místě v kostele se svými tovaryši začal sestavovat, seřízovat, ladit a rok po té konečně 17. prosince 1782 se nové varhany také  poprvé rozezněly. Staviteli bylo vyplaceno 126 zlatých a 18 krejcarů. V té době bylo pro představu průměrný roční výdělek děvečky pouhých 5 zlatých ročně. Nové varhany měly 6 rejstříků v manuálu a 2 rejstříky v pedálu. Nová
podoba střechy věže a kruchta byly zbudovány po požáru v r.1813. Požár vznikl nešťastně od nezhasnuté svíce po večerním křtu faráře P. Slavíka, při kterém shořel hlavní oltář z roku 1759 od protivínského řezbáře a malíře Karla Onaise,boční oltáře  a další interiér.Vlivem tepla popraskala všechna okna a roztekla se i většina cínových píšťal varhan. Nový hlavní oltář sv.Jiljí a přední část varhan byli zřízeny ze jmění zádušního fondu, sbírek farníků ,dobrodinců a patrona kostela rodiny Schwarzenbergů  po požáru.  Podařilo se zachránit služebné nádobí, kazatelnu ,která byla polévána vodou a hlavní oltářní obraz sv. Jiljí z roku 1759. Přední část varhan včetně prospektu byla nenávratně zničena. Po několika dnech po požáru zemřel farář P. Slavík.  Generální opravy  a přestavby přední části Semrádových varhan se po necelých sto letech ujal táborský stavitel varhan Václav Möllzer z Tábora v roce 1881. Z nedostatku finančních prostředků se oprava netýkala zadní Semerádové sub-basové části, která se nám dochovala dodnes. V roce 1891 se varhanář Václav Möllzer z Tábora vrátil zpět do Heřmaně, aby své dílo opravil a naladil. Po úmrtí varhanáře Václava Möllzera z Tábora převzal jeho varhanářskou firmu zeť Vincenc Škopek z Tábora ,který se také u mistra vyučil. V roce 1900 se Vincenc Škopek z Tábora ujal opravy a přeladění varhan. Po celou dobu chodu varhan byl měch varhan poháněn lidskou silou přes pedál, umístněný v zadní pravé části varhaní skříně. V roce 1962 byl pořízen a připojen nový 3.fázový motor s ventilátorem k měchům a tím se staly varhany účinnějšími bez dosavadní nutnosti přispění osob ,,šlapání měchu" dětmi z místní obecní školy. V roce 1997 provedena dílčí oprava včetně konzervace manuálu Jiřím Boudalem z Českých Budějovic. V roce 2002 provedla firma CHORUS z Vimperku generální údržbu i opravu varhan a výměnu nefunkčního ventilátoru k měchu z roku 1962 za ventilátor nový a tišší. V červnu 2019 bylo rozhodnuto opravit varhany ,které jsou již dlouho v nevyhovujícím zvukovém stavu a jsou silně degradovány dřevokazným hmyzem. Opravy a záchrany varhan v kostele sv. Jiljí se zhostí varhanářská firma Poukar z České Třebové .